Pojďme si popovídat o lidech. Tenhle tesaný reliéf mám moc rád. Dokládá velikou péči, pozornost a úctu, jakou měli naši dědkové ke krajině, ve které žili. A že to nebyl život snadný. Voda byla, mimochodem stejně jako dnes, naprosto klíčová pro život obce. A právě důležitost prameniště pro jejich život skvěle vyjádřili tesaným reliéfem.

Reliéf byl vytesán roku 1856 místním kameníkem Celestýnem Šolcem. Znázorňuje Krista se ženou u studny, žena podává Kristovi vodu v nádobě. „Kdybys znala dar Boží, a kdo jest ten, kterýž praví tobě: dej mi píti, ty bys snad prosila jej a dal by tobě vody živé“ tolik skoro nečitelný nápis. Reliéf stojí nad stejnojmenným pramenem, ze kterého byla nákladem 14 žďárských sedláků vedena voda do obce. Vodovod a reliéf byl vysvěcen 3. srpna 1856.

Zejména za posledních pár let můžu říci, že úcta zejména místních obyvatel ke kraji kde žijí, mizí. Je to smutné, ale kdejaký lufťák (samosebou jakjinak - pražák) má k přírodě kde má chalupu, více úcty. A asi nejvíce mizí právě v Adršpachu. Když by si totiž místní vážili a cenili krajiny aspoň z poloviny jako naši dědkové prameniště na Ostaši, například nikdy by nedovolili rybářům vysadit kapry do pískovny.

Přemýšlel jsem, co je příčinou. Myslím si, že pravděpodobně asi dlouhodobě velmi konfliktní vztah místních obyvatel se správou CHKO Broumovsko, zejména pak období, kdy na správě působili pánové Piňos a Malík. Těmto dvěma „expertům“ se podařilo to, že správa CHKO je vnímaná všemi na Broumovsku jako totální nepřítel. Jsem přesvědčen, že ochrana přírody nemůže být nikdy funkční, když si znepřátelíte místní obyvatele a postavíte si je proti sobě. U pískovny bych řekl, že je příčinou nezájmu, letargie a nasranosti místních s největší pravděpodobností (mimo jiných věci) pronásledování a pokutování místních co se chodili (a pořád chodí) do pískovny koupat. I loni se pokutovalo…..

Přijde mi, že tímto protestují proti správě. Byl problém v době, kdy sedělo kolem pískovny často i několik set lidí celý den a v pobřežním písku vyhnívaly opalovací krémy. Ani tehdy ale nebyla pískovna v tak špatném stavu jako dnes v důsledku přikrmování ryb. Já osobně nepovažuji to, že se tam večer jdou místní a horolezci vykoupat za absolutně žádný problém.

Ze spojenců se staly nepřátelé, narušili se a zničily vztahy a výsledkem je zelená a špinavá pískovna. Co jsem tak slyšel od lidí, od těchto pokutovacích akcí dala před pár lety pryč ruce i Policie ČR s tím, že je to problém správy CHKO. I tak mne ale překvapilo, že rybáře velmi hájí ….. no překvapivě pan Malík. Jojo, taková ekologická mafie. Přijde mi, že nové, „postpiňosovské“ vedení správy bohužel nevyužilo a promarnilo obrovská očekávání obyvatel a velmi tvrdý, nesmyslně absurdně tvrdý, kurs ochrany přírody postihující v podstatě zejména místní obyvatele, podle mne zůstal. Je otázka, zda tyto vztahy půjdou vůbec napravit a jaké škody se tím ještě natropí..

Mám taky často pocit, že na lidi z Broumovska se tak nějak zapomnělo. Fotografy a vlastně tak nějak asi všechny kumštýře zajímají jen krásy jeho přírody nebo architektury. Osudy a problémy lidí už nikoliv, nebo jen zřídka kdy.