Ádr je moje současná kolekce určená pro výstavy. Po rozkliknutí odkazů najdete pod jednotlivými fotkami také text z katalogu, stačí srolovat dolů. Další, spíše technické informace pro vlastníky výstavních prostor o výstavní kolekci, najdete dole pod náhledy.
Chtěl jsem, aby si kolekce zachovala radost ze svobody, volnosti a krásy světa, jakou si udržel Adršpach májový z roku 2003, tedy z doby mých fotografických začátků, na který tato kolekce volně navazuje. Ádr také navazuje na koncept Střípků, které se nedržely nějaké jednotné podoby nebo formy a naopak byly velmi pestré a jak tématicky, tak i žánrově. U Ádru jsou ještě více použity různé způsoby snímání a vyprávění. Nejedná se tedy o kolekci krajinářskou, i když krajina tvoří její základ.
Fotografie jsou vytištěny na PVC desky o síle 8 mm. Menší desky mají jedno očko pro háček, větší pak očka dvě. Očko je poměrně malé, pouze 1 x 0,5 cm, je tedy třeba s tímto malým rozměrem počítat, nicméně všechny malé háčky od fy. Nielsen se tam vejdou. Desky také není úplně dobré věšet tak, aby mezi nimi a zdí bylo více volného prostoru, ty na jednom háčku se pak většinou stáčí k jedné straně a opřou se o zeď. Samotný tisk je poměrně odolný, nicméně deska je plastová, a zejména hrany a rohy jsou velmi náchylné k otlučení. Tisk na desky je také specifický díky povrchové struktuře desky, podobně jako tisk na plátno, a tato povrchová struktura způsobuje mírné rozostření tisku.
Součástí kolekce jsou i čtyři malé destičky s krátkými příběhy, které mohou svým původem mást (jeden z příběhů má třeba původ v Japonsku), nicméně svým významem poměrně přesně vystihují, co se celou kolekcí snažím sdělovat. Ádr může fungovat v zásadě dvěmi způsoby. První je ten, že si kurátor výstavního prostoru vybere fotky, které považuje za zajímavé a využije se pouze výtvarný a estetický rozměr.
Druhý způsob využívá nejen estetickou a výtvarnou stránku kolekce, ale zahrnuje i vyprávění k fotografiím, které je řešeno jak pomocí katalogu tak i výše zmíněnými destičkami s příběhy. Vyznění a vnímání kolekce se tak posune směrem k záměru a ke sdělení, se kterým jsem kolekci stvořil a k ideím, na kterých jsem jí postavil a které nejdou vyjádřit jednoduchým obrazem. Nebo možná jdou, ale já to neumím. Jedná se tedy o mnohem komplexnější pohled na Ádr, na Broumovsko a i na život lidí v něm a to i přesto, že vlastně v kolekci lidé nejsou, pouze kamenní či kreslení, což jsem tak chtěl.
Kde již Ádr byl vystavován a u koho se přeptat na reference (pozor, výstavy se uskutečnily ještě před pandemií, věci se už mohli změnit....):