Oba adršpašské vodopády, jak Malý, tak Velký, jednoznačně patří mezi nejvíce fotografované objekty v naší zemi. Ročně kolem nich projde a zastaví se u nich více jak 200 000 lidí. A všichni cvakají, co to jde, pořizují selfíčka a nejlegračnější jsou maličtí asijští turisté s velkými tablety.

Malý vodopád příliš možností k nějaké nové objevné fotografii nenabízí, protože je na konci krátké a poměrně úzké skalní rokle. Je vysoký asi 4 metry a nejzajímavější je, když v něm teče více vody, tedy buď na jaře, nebo po deštích. Můžeme vidět i četné fotky v zimě, ale mne se zamrzlý v ledu po pravdě příliš nelíbí.

V létě jsou stěny okolo něho svěže zelené od mechů a písek je příjemně okrově oranžový a se zelenou tvoří příjemný kontrast. Fotím ho buď ráno, nebo naopak pozdě večer, kdy už davy jsou pryč. Moc rád také u něho sedávám a odpočívám. Když jsem tam sám, je to fajn místo na přemýšlení a meditování, zvuk padající vody je velmi příjemný a jen tak sedět a dívat se do proudu vody je prostě fajn.

Vodopádů je v samotných Adršpašsko teplických skalách více, zajímavý je málo vodný Vlčí vodopád ve Vlčí rokli, nebo tři Hornoteplické vodopády.

Při focení jsem zvolil dlouhý čas expozice, kdy se proud vody stal skoro až snový, hladina pod vodopádem se krásně uklidnila a mohl vyniknout barevný písek.