Kapradí ze Sloního náměstí v Adršpašských skalách je poměrně časté téma. Fotí se spodní partie skal, kde kapradí vyrůstá z vertikálních skalních škvír mezi jednotlivými bloky.

Je to ovšem natolik časté zpracování, že mi tyto fotky nepřijdou zajímavé. Jedinečnost tématu nebo jeho zpracování je pro mne důležitá, jsem často na pochybách právě nad originalitou mnoha v podstatě stejných fotek třeba z Moravského Toskánska nebo z Česko-Saského Švýcarska.

I s mnohými tématy ze skal u mých fotografií jsem na tom stejně a proto v kolekci třeba chybí populární Velký vodopád. Mám představu, jak by měla fotka tohoto vodopádu vypadat, ale zatím k tomu nebyly podmínky, které by dali fotografii právě originalitu a jedinečnost.

Když jsem tak rozmýšlel nad tím, jak celou scénu pojmout, uviděl jsem o něco výše, na konci jedné z puklin trs kapradí, který byl nejen krásně pravidelný, ale byl i díky rozptýlenému světlu fantasticky nasvícen, respektive, spíše by bylo asi lepší říci prosvícen.

Jako protiváhu tomuto trsu dala příroda do skalní pukliny o něco níže trs menší. Scénu podle mne docela hezky dotváří i mírně šikmé vrstvy pískovce ve skále.

Tahle fotka zaujala i pár mých kamarádek. Jen se na mne pak trochu soucitně podívali a poznamenali, že si hledám teda pěkný věci v těch skalách a že to vidím všude a kdy mne ty moje blbiny přejdou. A člověk by řekl, obyčejný kapradí, a co v tom někteří nevidí. S humorem jde všechno líp.