Adršpašsko - teplické skály jsou samozřejmě ideální místo pro lezení. Lezení na písku je náročnější, písek je měkký. Navíc oka pro uchycení karabin jsou poměrně daleko od sebe. Já osobně nelezu, byť i já jsem neodolal lehké ferratě v Dolomitech společně s kamarády. Pocit je to nádherný, svět je vidět z úplně jiné perspektivy a trocha adrenalinu neuškodí.

Čas od času se stane, že lidé skály nebo hory podcení, či udělají nějakou chybu, nebo jsou prostě v blbou dobu na blbém místě. Pak se stane tragédie, které prostě končí i špatně a lidé za svoje sny a za to, co dělají rádi a za to co milují, zaplatí cenu nejvyšší.

A tak, až se zase vypravíte do skal, věnujte chvíli těm, kdo se ze svých cest za sny už ke svým milovaným nevrátí, a postůjte chvíli v tichu u skalní kaple, a když budete na Ostaši, zastavte se u pomníčku našeho vynikajícího horolezce Míry Šmída, který zahynul v roce 1993 za nevyjasněných okolností v Yosemitském národním parku.

Nic tím nezkazíte, a někdy je řekl bych docela prospěšné připomenout si, že příroda byla, je a i bude prostě silnější než my navzdory všem technickým vychytávkám, co používáme.