….a hraní na vojáky…. jedna ze slok nadčasové písně Karla Kryla Anděl. Fotografie vznikla jednoho chladného říjnového rána, kdy byla inverze tak silná, že pokrývala celé Broumovsko a nad ní vystupovali opravdu jen ty nejvyšší vrcholy. Koruna nebo Velká kupa byly schovány v mlze.

Když jsme vylezli z mlhy a vystoupali na rozhlednu na Ruprechtickém špičáku, bylo to jak ve snu. Cesta nahoru začala nejen v mlze, ale i ve tmě. Ta pomalu míjela, a když jsme se konečně ocitli na rozhledně, už nad námi nebylo nic, než modré nebe, světlo a pod námi inverze, která se o horu tříštila jako moře.

Pocit, že jsme se ocitli v nebi, je asi jediný možný popis celé scény. Debata o Bohu je pak vlastně docela snadná. I mezi zapřisáhlými ateisty.